Kolik bodů potřebuji na přijímačky? Jak si to spočítat pro svou školu

Proč neexistuje jedno číslo pro všechny

Jednotná přijímací zkouška dává každému stejné testy, ale školy si z nich berou různé věci. Výsledek JPZ musí tvořit nejméně 60 % celkového hodnocení — zbytek si škola určí sama. Jedna škola přidá body za vysvědčení, druhá za školní zkoušku z angličtiny, třetí za olympiády.

A hlavně: o přijetí rozhoduje pořadí. Pokud se na obor s 60 místy hlásí 300 uchazečů, rozhoduje, jestli jsi mezi prvními šedesáti — ne kolik máš bodů v absolutním čísle. Proto se „potřebný počet bodů“ rok od roku mění podle toho, kolik lidí se hlásí a jak dopadnou.

Krok 1: Najdi kritéria své školy

Každá škola musí kritéria přijímacího řízení zveřejnit na svém webu do 31. ledna 2027. Do té doby se dají použít loňská — školy je mění jen málokdy a obvykle jen drobně.

V kritériích hledej:

• váhu JPZ — kolik procent nebo bodů z celku tvoří testy,
• vysvědčení — z jakých pololetí se počítá a jak se převádí průměr na body,
• další části — školní zkouška, pohovor, soutěže,
• pravidla při rovnosti bodů — často rozhoduje lepší výsledek z matematiky.

Krok 2: Podívej se na loňské výsledky

Většina škol po přijímačkách zveřejňuje výsledkovou listinu (pod registračními čísly) nebo alespoň počet bodů posledního přijatého uchazeče. Najdeš ji na webu školy v sekci Přijímací řízení; u starších ročníků pomůže napsat přímo škole.

Z výsledkové listiny si zjisti dvě čísla:

1. Kolik bodů měl poslední přijatý — to je tvoje orientační hranice.
2. Kolik uchazečů se hlásilo na jedno místo — čím víc, tím víc se hranice rok od roku hýbe.

Pozor na jednu věc: od roku 2024 se kvůli prioritám přihlášek pořadí „čistí“. Někdo s vyšším počtem bodů mohl být přijat na školu, kterou měl na vyšší prioritě, a na tuhle se tak nedostal. Hranice posledního přijatého tedy může být nižší, než by odpovídalo prostému pořadí.

Krok 3: Přepočítej si to na body z testů

Ukážeme to na vymyšleném příkladu. Škola hodnotí takto:

• JPZ: 100 bodů (50 matematika + 50 čeština),
• vysvědčení: až 20 bodů,
• celkem až 120 bodů. Loni měl poslední přijatý 82 bodů.

Máš-li z vysvědčení odhadem 16 bodů, potřebuješ z testů 82 − 16 = 66 bodů, tedy například 30 z matematiky a 36 z češtiny. S rezervou pro letošní výkyv bys měl mířit na 70+.

Podobně si to spočítej pro všechny tři školy na přihlášce. Hodně ti to ujasní, kolik bodů chybí a z kterého předmětu je nejsnazší je získat.

Kde se dá nejvíc přidat

Z praxe platí, že nejrychleji se body přidávají tam, kde teď ztrácíš zbytečně, ne tam, kde jsi nejslabší:

• Typové úlohy, které se opakují každý rok — zlomky, úpravy výrazů, lineární rovnice, procenta, pravopis, shoda přísudku s podmětem. Na nich je nejvíc „levných“ bodů.
• Hospodaření s časem — spousta uchazečů body neztrácí neznalostí, ale tím, že nestihne konec testu.
• Zbytečné chyby — nepřepsaný výsledek, chybějící jednotky, přehlédnuté „NE“. Víc v článku 5 nejčastějších pastí u Cermat testů.

Nejpřesněji zjistíš, kde body ztrácíš, když si v časovém limitu napíšeš celý test nanečisto a projdeš každou chybu.

Nezapomeň na lepší ze dvou pokusů

Oba testy píšeš dvakrát a škola bere z každého předmětu lepší výsledek. Pokud tedy první den zvládneš češtinu a druhý den matematiku, počítají se ti obě lepší čísla. Odhad z testů nanečisto proto dělej spíš podle svého průměrného výkonu, ne podle nejlepšího — ten lepší ze dvou pokusů je tvoje rezerva.